CHRÁNIT VŠE ŽIVÉ

Róši Philip KAPLEAU (ukázka č.2)

Vegetariánství z hlediska buddhismu

Pomocí textového a jiného průkazného materiálu jsem se snažil dokázat, že Buddha nemohl vyslovit slova, jež mu připisuje pálijský kánon v souvislosti s jedením masa, a také to, že zemřel po požití jedovaté houby, a nikoliv kousku vepřového. Je zajímavé, že buddhologové se, pokud vím, nesnažili vyřešit jasný rozpor mezi názory dvou větví buddhismu na jedení masa. Možná, že nepovažovali celý problém za tak důležitý, aby si zasloužil zkoumání, anebo se nechtěli zřeknout tak krásného námětu ke sporům. Před mnoha lety napsal Arthur Waley duchaplnou studii, nazvanou "Zemřel Buddha po vepřovém mase?", v níž citoval články mnoha autorů, píšících o tomto problému. Ale odpověď na otázku, jestli Buddha opravdu dovolil jedení masa nenajdeme ani v doktorských disertacích.

Nicméně je to pro mnohé lidi problém. Po dlouhá léta mi lidé, účastnící se mých seminářů v USA i v zahraničí, ale i moji žáci kladli tutéž otázku: „Zakazuje buddhismus jedení masa?" Kromě několika případů, kdy jedinou motivací tazatele bylo stát se středem pozornosti, jsem měl pocit, že se neptají ze zvědavosti, ale že je to pro ně důležitá otázka. Některé trápilo, že sami jedí maso a chtěli vědět, jestli to buddhismus považuje za nemorální. Jiní se chtěli ubezpečit, že jedení masa a buddhismus jsou slučitelné. A jiní chtěli prostě dospět k lidštějšímu způsobu stravování. Dilema, které všichni tito lidé pociťují snad nejlépe vyjadřuje dopis, v němž vnímavý mladý pár píše:

„Buddhismus nás zaujal svým učením o. úctě ke všem formám života, nejen lidskému. Ale jako noví adepti nerozumíme jedné věci, která nás velmi trápí. Je nutné přestat jíst maso, abychom správně praktikovali buddhismus? Zdá se nám, že mezi buddhisty v tom není shoda. Slyšeli jsme, že v jihovýchodní Asii a v Japonsku buddhističtí laici, ale i mniši a kněží jedí maso, a učitelé v USA a jinde na Západě také. Ale tady v Rochesteru nám řekli, že vy i vaši studenti jsou vegetariáni. Opravdu zakazují buddhistická písma jedení masa? Jestliže ano, proč? Jestliže to nezakazují, pak nám dovolte, abychom se zeptali, proč jste vegetarián? Stali bychom se vegetariány také, kdybychom měli jistotu, že to prohloubí náš buddhismus. Ale jestliže tomu tak není, raději bychom maso jíst nepřestali, zčásti také proto, že jej jedí naši přátelé. Máme také jisté výhrady vůči vegetariánství ze zdravotního hlediska.“

Větší část této knihy odpovídá na tyto otázky.

Rozsáhlé hubení velryb, hlavně Japonci a Sověty učinilo z těchto obrů hlubin ohrožený druh a pochopitelně vyvolalo poplach mezi ekology a jinými zainteresovanými lidmi na celém světě. Protože japonské velrybářské společnosti cynicky ospravedlňují své jednání také buddhistickými argumenty, této otázce se obšírně věnujeme v závěru druhé části.

K textu jsme přidali pět dodatků, abychom rozptýlili všechny pochybnosti čtenářů o neškodnosti a potřebnosti vegetariánství. Mnozí lidé se chovají jako sloni, o nichž se hovoří, že nevstoupí na neznámý terén, dokud se nepřesvědčí, že je unese. Většina lidí nepřestane jíst maso, dokud se nepřesvědčí, že tím neutrpí jejich zdraví. Což prakticky znamená, že se musí ujistit, že vegetariánská strava jim zajistí dostatek bílkovin. Jen řeknete, že nejíte maso, a hned se ozve spontánní reakce: „A odkud berete bílkoviny?“

Odpověď Thoreaua na tuto otázku je poučná. Jeden farmář se jej zeptal: „Slyšel jsem, že nejíte maso. Odkud berete sílu (rozuměj bílkovinu)?“ Thoreau ukázal na pár koní, táhnoucích farmářův vůz a zeptal se: „A odkud berou sílu oni?“ Jak ukazuje Dodatek 1, dnes na toto téma nepotřebujeme spekulovat. Osvícená lékařská veřejnost nás ujišťuje, že pokud se bílkovin týká, vegetariánství není problém.

Dodatky 2 a 3 ukazují, že za pochybnou rozkoš požívání opékaných zvířecích mrtvol platíme jako jednotlivci i jako společnost vysokou cenu (hlad, nemoci a plýtvání).

Kdyby si víc lidí uvědomovalo, kolik vynikajících myslitelů a humanistů v minulosti a přítomnosti bylo vegetariány, a kdyby mohli číst, co tyto vynikající osobnosti napsaly o morálnosti nepožívání masa, mohli by si uvědomit, že vegetariánství není jen záležitostí podivínů a snobů, ale že přitahuje mnohé. humanisty a sociálně angažované osobnosti. Proto Dodatek 4.

Rostoucí zájem o etické problémy utrpení a násilí, způsobovaného zvířatům jejich zabíjením pro potravu i pokusům na nich samozřejmě vedl současné etiky a jiné filozofy k napsání řady knih, v nichž diskutují o zásadních otázkách práv zvířat a povinností lidí, stejně jako o souvisejících problémech hladu a ekologické nerovnováhy. Většina knih uvedených v první části Dodatku 5 se zabývá morálními aspekty porážení zvířat a jedení masa. Několik vynikajících titulů jsme museli vynechat, protože jsou už dávno nedostupné.

Z praktických důvodů jsme do druhé půle zařadili kuchařské knihy. Nestačí propagovat vegetariánství jen poukazováním na humanitární a ekologické příčiny. Je třeba ukázat lidem jak mají začít s bezmasou stravou - jinými slovy, jak připravit chutná a výživná vegetariánská jídla. Hluboce zakořeněný názor, že vegetariánská strava je jídlem pro králíky ustupuje jen těžce. Recepty v uvedených kuchařských knihách připravili specialisté ve výživě, kteří sami také jedí bezmasou stravu. Proto jsou tato jídla přitažlivá pro oči, lahodné chuti a dostatečně výživná, jak se přesvědčí každý, kdo je vyzkouší.

Pokračování zítra,...